Asi jako skoro každá ženská ráda nakupuje (aspoň něco), tak stejně tak skoro každá ženská ráda vaří. Ani já nejsem výjimkou. Samozřejmě
se nepovažuji za velkého kulinářského umělce, ani dobrodruha. Snad odjakživa si libuji v kuchařských knihách a časopisech a s boomem
foodblogů se jaksi stalo mou posedlostí jejich sledování alespoň na
instagramu nebo facebooku. Ale přesto se moje kuchařské umění v poslední době bohužel omezuje
pouze na jídla: "Honem honem, ohřej to než se vzbudí." nebo "Už je
vzhůru, dneska bude studená.". Naštěstí mám nejúžasnějšího chlapa na
světě, který když má volno, se stará a já můžu vytvářet svá kuchařská
"veledíla" v kuchyni. Bodejť by se taky nestaral, jinak by byl o hladu. Zrovna nedávno jsem přemýšlela, jak se to vlastně stalo, že jsem začala vařit a popravdě nevím, kdy nastal zlom. Asi spíš nenastal, šlo spíš o takový vývoj. Prvotně za tím vším stála potřeba nasytit sebe, chtít nasytit další členy rodiny, potom samozřejmě touha předvést se před přítelem. A od všelijakého hokus pokus omyl, jsem se nejspíš dostala až tam, kde jsem teď. Tedy máma na plný úvazek, která když je čas, si troufne i na svíčkovou s knedlíky, hovězí na víně nebo třeba na kynuté knedlíky a vánočku. Ale momentálně jsem spíš v režimu snadno a rychle (!POZOR! neplést s "Levně a chutně"!)
Tenhle článek by měl být takovou malou ukázkou toho, že i když není
vždycky čas na to dělat svíčkovou nebo třeba dlouho tažený vývar, nemusíme věšet
hlavu. Nebo nedej bože dělat kečupovou polévku a když už ano, rozhodně
se tím nebudeme chlubit... Jsou jídla CoDůmDal, která doma dělá občas
každý, ať už dobře vypadají nebo ne. Důležité je, že chutnají. Ale čeho
je moc, toho je příliš... U nás doma v poslední době dost frčí těstoviny a stejně jako každá ženská mám občas záchvaty jako: "Musíme jíst zdravě", "Budu držet dietu" nebo "Už si nikdy nedám KFC".
Menší ukázka jídel z našeho jídelníčku. Většinu inspirace, pokud tedy přímo nepocházela z mojí hlavy, jsem čerpala od mých oblíbených
MyCookingDiary,
Kublanka nebo
Smoothcooking.
Tyhle brambory jsou naprosto famózní a jednoduché. Skvělé je, že do nich můžete nacpat a ochutit je prakticky čímkoliv. My máme nejradši "light" verzi: slaninu, cibuli, sýr a rozmarýn.
|
Bramborová mňamka |
Chilli con carne, oblíbená verze s mletým masem, ta méně oblíbená bez masa.
|
Chilli con carne s rýží |
Zbožňuju film Julie a Julia. Ve scéně, kdy Julie večeří se svým manželem a přemýšlí, o čem by mohla blogovat, jedí jídlo hodně podobné tomu mému. Odtud pochází inspirace. Tato scéna je mimo jiné i v oficiálním traileru k filmu, v čase 0:58 →
Trailer Julie&Julia
|
Topinky se salátem z pečených paprik |
|
Těstoviny s rychlou rajčatovou omáčkou |
|
Těstoviny s masovým ragú |
Tak tohle je moje nej nej nejoblíbenější snídaně. Tmavé pečivo se šunkou, sýrem a hromádkou zeleniny. Úplně nejlepší je pro mě tahle snídaně na jaře. A připomíná mi časy, kdy jsem ještě chodila do školy a snažila se zdravě stravovat.
|
Obyčejné obložené chlebíky |
|
Vepřové nudličky s domácími americkými bramborami |
|
Polévka z červené čočky |
|
Masová směs s rýží |
|
Těstoviny s masovým ragú podruhé |
|
Těstoviny se sušenými rajčaty |
|
Domácí pizza |
Kdybych na Štědrý den na stůl postavila houbového Kubu z krup a navíc
ještě bez MASA, asi bych si ho mohla hezky pěkně strčit za klobouk,
nebo ho odnést slepičkám. U nás byl Kuba vždycky z rýže (poslední dobou
ve stopovém množství přidávám kroupy, a mám takové podezdření, že
strávníci o tom nemají ani páru) a se slaninkou a hlavně ze sušených
hub. Jelikož nejsem jejich úplný milovník a díky sušení se eliminuje
jejich přirozená oslizlost, která mi nedělá úplně nejlíp. Tak proto je Kuba po našem
|
Vánoční houbový Kuba po našem |
|
Zeleninový salát s kuřecím masem |
|
|
|
|
|
|
Kuskus se zeleninou |
|
Sushi Maki |
|
A samozřejmě nesmím zapomenout na oblíbené smoothie - ranní smoothie, náš ranní většinou ovocný, nakopávač.
|
Nejoblíbenější kombinace: jahody, banán, kiwi |
Dalo by se říct, že většina těchto jídel patří spíš k těm zdravějším, lehčím. Samosebou vaříme také i ta nezdravá a těžší. Taková ta jídla, co po obědě máte pocit, že se můžete už akorát tak odvalit na gauč k televizi a tam usnout, ale o těch třeba příště...
Žádné komentáře:
Okomentovat